Pekelná zaříkadla *)
 Kittelovy děti předčítající z Pekelných zaříkadel - ilustrace z knihy K. R. Fischera |
Tu
se musel Kittel zdržet delší dobu v Praze, kam ho po páté zavolali k
vážně nemocnému. Mezitím si doma užívaly Kittelovy děti volnějších
chvil bez dohledu. Jednoho rána začaly zvídavě listovat a číst v
„Pekelných zaříkadlech“. Čím více tajemného textu přečetly, tím více se
smrákalo. Nikoli že by se stahovala mračna, nýbrž venku před oknem
létalo víc a více černých ptáků připomínajících havrany. Nakonec se
podivní opeřenci dostali dovnitř až ke dveřím a usadili se na tyči nad
kamny, na nábytku - prostě všude, kde se dalo. Z jejich očí sršel
sžíravý oheň. Děti si ztělesněného zla překvapivě nevšimly a nerušeně
pokračovaly ve čtení.
|
V tentýž okamžik, kdy se doma schylovalo k neštěstí, se doktor Kittel pokojně účastnil mše svaté v jednom pražském chrámu. Zčista jasna ho ovšem přepadl takový strach a neodbytný pocit úzkosti, že musel z kostela vyběhnout a ihned odletět domů na svém plášti.
Vrátil se akorát v nejvyšší čas a mohl ještě zabránit čertům, aby se zmocnili jeho dětí. Čarodějnou knihu převzal do svých rukou a předčítal pozpátku tak rychle, jak jen dovedl. Čerti se proměnili opět v havrany a jeden po druhém opouštěli světnici mizejíce vysoko v oblacích. Děti byly zachráněny.
*) Tato pověst se traduje ve více zněních.
- Kittel poručil ptákům, aby sbírali kameny na jeho poli a vyrovnávali je do zdi před domem, zatímco bude číst pozpátku v čarovné knize. Protože byl se čtením hotov dříve, vzteky se schovali ve zdi a na Štědrý večer házeli kameny na kolemjdoucí.
- Ptáci se usadili na střeše. Kittel nechal venku rozsypat korbel prosa, které museli ptáci sesbírat dříve, než dočte. Jenže byl se čtením rychlejší a proto museli odtáhnout.
- Když se ptáci cítili podvedeni, rozletěli se skrze střechu a vytrhali šindele.
- Z nasbíraných kamenů se postavily „svaté schody“ a čarovné knihy se buď zakopaly do země, anebo je strávily plameny.