Proč je havran ve znaku muzea
 Znak muzea |
Jan Josef Antonín Eleazar Kittel (1704-1783), v legendách zachycován jako Faust z Jizerských hor, údajně spolčený s ďáblem, je postavou vskutku neobyčejnou, která si do dnešních dní zasluhuje pozornost. A tak se na prvomájové pouti roku 2010 v domě mezi Burkem a kostelem sv. Josefa (č. p. 11) otevřely dveře do muzea, pojmenovaného podle věhlasného doktora Kittla, osvíceného zakladatele místní školy, mecenáše a fundátora zdejšího kostela s farností. |
Filmová postava J. J. A. Kittela rozmlouvající s havranem
ve své tajuplné pracovně, jež se nachází v muzeu |
Přístup ke Kittelovu muzeu
|
| V pověsti „Pekelná zaříkadla“ se traduje, že když Kittel jednou zanechal své děti
doma samotné, vydav se do Prahy za léčením, ratolesti si pročítaly
knihu zaříkadel, čímž přivolávaly havrany jako okřídlené malé ďáblíky.
Kittel tušil, že doma není něco v pořádku, a proto ihned přiletěl na
plášti zpět. Když viděl, co se děje, vytrhl dětem knihu z ruky. Jak
začal číst zaříkadla pozpátku, havrani postupně vylétli všichni pryč, a
tak doktor zachránil své děti. Havrani hráli ovšem i další roli; podle některých pověstí svedl Kittel létat na své plášti právě díky tuctu havranů nesoucích v zobácích plášť. Dokázal s nimi dokonce i promlouvat, protože ho poslechli na slovo. |
Kittel, jemuž je muzeum zasvěceno
|
Ať už právem, či jen z pouhého nepochopení na svou dobu pozoruhodných
lékařských úspěchů, byl Kittel spojován v ústní lidové tradici se vším
temně magickým, a tedy i s černými ptáky. Proto se tento opeřenec
dostal do znaku Kittelova muzea. A jeden havran dokonce i na slavnostní
přestřižení pásky muzea, v němž se nakonec i usídlil, v tajuplné
místnosti nazvané „Kittelova pracovna “.
Havran při zahajovacím projevu
|
Havran tajně uzobává koláčky
pro první návštěvníky muzea |
Havran zve
vzácné návštěvníky do muzea |
Havran je již téměř k nezadržení,
jak se těší na své nové místo v muzeu |
Havran slavnostně vchází do muzea
|
